novinky projekty všechny



Rudolfinum – terasa

10/05/2021

Revitalizace - 2021

Pro zobrazení zobrazení fundrasing videa , klikněte na tento odkaz …

Studie řeší přístup na střešní terasu Rudolfina a její úpravu tak, aby mohla být využívána pro
pobyt veřejnosti. Jedná se o střešní terasu na úrovni podkroví nad prostory foyerů a salonků Dvořákovy
síně. Terasa ze tří stran (východu, jihu a západu) obklopuje prostor Dvořákovy síně, na terasu vedou okna
z horní úrovně balkónu Dvořákovy síně.

Stávající stav

Současná podoba terasy není původní, ale vznikla při generální rekonstrukci Rudolfina dle projektu
PÚVHMP, atelieru AA3 architekta Karla Pragera na přelomu 80. a 90. let 20. století. Původní střešní krytina
byla plechová a byla spádována do vnitřních vpustí na terase. Při rekonstrukci byla ze střechy odstraněna
původní plechová krytina a celoplošně byla aplikována kvalitní hydroizolační folie. Místo krytiny pak
byly osazeny betonové dlaždice na podložkách. Vznikla tedy pochůzná terasa, avšak s poněkud strmými
sklony a různými výškovými schody, neboť její povrch odpovídá výškovému průběhu původní střechy.
Výšková úroveň terasy je značně „utopena“ pod obvodovou balustrádou, místy více než 2m pod její horní
hranou.
Největším problémem je ovšem stávající přístup terasu – shodný na východní i západní straně.
Na terasu lze na obou stranách budovy vstoupit z podesty půlkruhového schodiště, přičemž výškový
rozdíl jsou 4 stupně. Dveřní otvor přímo nad vyrovnávacími stupni je nízký, nemá podchodnou výšku. Na
terasu se vstupuje do úzkého koridoru mezi stěnou domu a světlíkem z drátoskla, který je umístěn nad
proskleným podhledem respiria v 1.patře. Pro další pohyb po terase je třeba se protáhnout tímto úzkým
koridorem a obejít světlík. (Jedná se o novodobý světlík, pocházející z rekonstrukce na počátku 90.let 20.
století.) Popsaný nepohodlný přístup je pro uvažované širší zpřístupnění terasy zcela nevhodný, nesplňuje
také nároky na únikovou cestu.

Východiska návrhu

Studie řeší přístup na terasu zcela nově a vychází přitom z daných skutečností.
Budova je národní kulturní památkou. Veškeré zásahy do konstrukcí je nutno navrhovat s maximálním
respektem k zachovalé hmotné struktuře i k obrazu budovy, který je součástí panoramatu vltavského
břehu, pohledově exponovaný i pro pohled z Pražského hradu.
Z hlediska požární ochrany je terasa obsloužena dvěma únikovými půlkruhovými schodišti, z
nichž každé má šířku ramene 1200 mm. To jsou dva únikové pruhy, celkem tedy z terasy vedou 4 únikové
pruhy. Při kapacitě 120 osob na jeden únikový pruh vychází zcela maximální kapacita terasy 480 osob. To
by ovšem platilo za předpokladu, že nikde v budově se nebude vyskytovat nikdo další, kdo by mohl daná
schodiště použít. Reálná kapacita návštěvníků terasy tedy bude o něco nižší a bude muset být kontrolována
provozním režimem. I tak ale vychází dostatečná, aby terasa mohla být smysluplně využívána.
Ze statického hlediska návrh předpokládá, že by nemělo být zásadně zvýšeno statické zatížení, se
kterým počítala již úprava terasy na počátku 90. let.
Požadavkem investora je zpřístupnit terasu alespoň na jedné straně také výtahem.

Návrh

Návrh předpokládá vytvoření souvislé plochy terasy v jedné úrovni, která bude oproti původní
úrovni zvýšena. Předpokladem je výšková úroveň 1200 mm pod horní hranou balustrády, která terasu ze
všech stran obklopuje. Výškový rozdíl původní a nové plochy terasy je v současném nejnižším místě cca
1100 mm. Návrh předpokládá v zásadě stejné konstrukční schéma skladby terasy s foliovou hydroizolací
a na ní s konstrukcí nášlapné vrstvy na rektifikovatelných podložkách. Jako nášlapná vrstva je předběžně
uvažována kamenná či betonová dlažba většího formátu, konkrétní druh nášlapné vrstvy a sparořez budou
detailně konzultovány a odsouhlaseny s památkovou péčí. Voda bude odtékat mezerami v nášlapné
vrstvě na folii a po ní do vpustí. Folie musí být dostatečně chráněna proti poškození ostrými předměty,
které by na ni eventuálně mohly propadnout (střepy).
Vzhledem k tomu, že okenní parapet oken podél balkonu Dvořákovy síně se ocitne ve snížené poloze
oproti úrovni terasy, bude výškový rozdíl řešen odstupňovaně, tak, aby do oken padalo dostatek denního
světla a slunečního svitu. Na osách pilířů mezi okny jsou na kraj terasy navrženy květníky (s využitím
materiálu terasy) s buxusy zastřiženými do kulového tvaru. Tato geometricky a tektonicky pojatá drobná
zeleň doplňuje venkovní prostředí terasy a zároveň vytváří hranici odstupu od okenní fasády. Před okny
jsou ještě navržena zábradelní madla z mosazi, evokující ohrádku dirigentského pultíku. Madla vymezují
prostor oken a zabraňují případnému pádu z terasy na okno. Na straně u balustrády končí paluba terasy
asi 800 mm před pilíři balustrády a terasa je ukončena 1000 mm vysokým zábradlím z čirého bezpečnostního
skla. Tento odstup je navržen proto, aby návštěvníci terasy nemohli poškodit balustrádu, a zároveň
je vytvořen dostatečný koridor pro práci údržby.
Přístup na terasu využívá nejjednodušší možnost, která se nabízí, a to jest zvýšení vstupních
dveří na terasu, umístění vyrovnávacích schodů do příznivější polohy a na východní straně prodloužení
výtahu ve stávající výtahové šachtě tak, aby z něj bylo možno vystoupit přímo na horní úroveň terasy.
Tento návrh předpokládá vystrojení šachty novým výtahem, který bude mít kabinu s možností výstupů
otočených o 90 stupňů. Dále návrh předpokládá na obou stranách terasy odstranění světlíků z drátoskla
a jejich nahrazení podlahou z pochůzného skla. Umělé osvětlení podhledu předpokládáme pomocí LED
zdrojů v prostoru mezi pochůzným sklem a historickým podhledem. Výstupu na terasu již po této úpravě
nic nebrání a před návštěvníkem se rovnou otevírá výhled na pražské střechy na východě, případně na
panorama řeky na západě. Odstranění novodobých světlíků chápeme jako součást minimalistických úprav
památky, kterou očišťujeme od novodobých zásahů a žádné hmoty nepřidáváme.
Studie navrhuje přístup na střechu využitelný pro širší veřejnost a tomu odpovídají i navržené
drobné úpravy ve zvýšeném přízemí a 1.patře. Chceme veřejnosti umožnit, aby do výtahu na terasu
nastupovala rovnou z reprezentativních prostor Rudolfina. Stávající schodiště a jeho podesty předpokládáme
pro využití pouze jako únikovou cestu. Proto je navržen výtah, který umožní výstup z kabiny ve
dvou směrech, otočených o 90 stupňů. Návrh předpokládá, že ve zvýšeném přízemí a 1. patře mohou
být probourány otvory a výtahová šachta bude osazena dveřmi, vedoucími přímo do respirií. Tyto úpravy
navrhujeme pouze na východní straně Rudolfina, obrácené do ulice 17. listopadu. Nástup do výtahu z
respiria ve zvýšeném přízemí umožní bezkolizní využití terasy jak pro návštěvníky koncertní síně, tak pro
návštěvníky galerie. Zároveň tento výtah propojí prostory zvýšeného přízemí, 1.patra a terasy i pro imobilní
osoby.

Podoba atypického výtahu byla konzultována se společností EL-VY výtahy z Chrudimi, je navržen
typ výtahu TOIV 1200 s rychlostí 1m/s. Výrobce nabízí možnost regulace a snížení rychlosti výtahu ve
chvíli zvýšených akustických nároků na tichý chod (např. během zkoušek v koncertní síni).
Návrh předpokládá úpravu šachetních dveří vedoucích do respirií i na terasu dle požadavků
památkové péče.

další novinky